Anonymní sítě jako Tor, I2P nebo Freenet byly původně navrženy jako útočiště pro ochranu soukromí, svobody projevu a obcházení cenzury. Dnes začínají fungovat i jako nástroje pro operace, které mění způsob, jakým státy ovlivňují veřejnou sféru. Tento článek se podívá na to, jak státy používají darknet a anonymní kanály, a přidá konkrétní případy prokazatelného využití.
1. Anonymita jako zbraň v informačních operacích
Proč státy sahají po darknetu
-
Snížení stopitelnosti: běžné platformy (Twitter, Facebook) se snadno monitorují a asociují s identitou.
-
Možnost útočit z „černé díry“: vymazat neschválené aktivity, skrýt vztahy mezi účty.
-
Distribuce agresivního obsahu bez blokací: šíření extrémistických, dezinformačních materiálů, které by ve „světovém internetu“ byly snadno odstraněny.
-
Maskování toků financí: prostřednictvím kryptoměn a anonymních escrow systémů.
2. Tyto státy/agentury už byly prokázaně spojeny s darknet/informačními operacemi
2.1 Rusko / GRU / APT skupiny
-
V únosových kampaních a hybridních válkách se uvádí: ruská vojenská zpravodajská služba (GRU) využila anonymní kanály pro šíření kompromitujících materiálů, falešné identity a phishing kampaně.
-
Studie „Fancy Bear“ ukázaly, že některé kompromitované e-mailové účty byly aktivovány z Tor výstupních uzlů, ze kterých nebylo možné stopovat původní uživatele.
-
V konfliktu na Ukrajině se mluví o ruských „trollfarmách“, které první fáze probíhají na anonymních fórech a pastebinu (kde se pak materiály importují do mainstreamu).
-
Výzkumy jako Bellingcat odhalily anonymní domény používané ruskými AGC (Autonomous Grief Campaigns), propojené s Telegram boty, někdy hostované skrze darknet.
2.2 Írán
-
Íránské zabraňování cenzury, ale i reálné intervence: anonymní proxy servisy provozované státem, kde se šíří dezinformace o protestech skrze torové relé.
-
V roce 2020 výzkumné organizace odhalily, že íránská státní expertní skupina rozesílala pod falešnými identity materiály, které vypadaly jako občanské petice, ale sloužily k manipulaci veřejného mínění.
-
V některých případech byly jako kanál použity servisní e-mailové adresy v onion doménách, nikoliv běžných doménách.
2.3 Čína
-
Čína je známá cenzurní kontrolou internetu, ale také experimentuje s anonymizací v rámci „digitální diplomacie“.
-
Podíly anonymních VPN relé, které byly odhaleny jako propojené s VPO (Veřejnou bezpečností), sloužily k testování nástrojů šíření narativů v zahraničí.
-
V akademických studiích je zmíněno, že některé čínské diplomatické místa používají darknetové kanály jako záložní cestu komunikace při cenzuře blokování.
2.4 Severní Korea
-
V extrémních případech se používají anonymní kanály pro distribuování státní propagandy v zahraničí, například v asijských komunitách, využívání Tor/skryté služby jako externí vysílací kanál.
-
Přestože konkrétní veřejné studie jsou omezené (kvůli izolaci režimu), výzkumníci označují KLDR jako potenciálního hráče v anonymních dezinformačních kampaních.
2.5 Některé západní státy / bezpečnostní složky
-
V rámci „ochrany národní bezpečnosti“ některé zpravodajské složky v USA a západní Evropě testují anonymní kanály pro infiltrace sítí, testování odhalení, honeypoty.
-
Existují dokumenty FOIA, které ukazují, že NSA/CIA někdy institucionálně provozují výstupní Tor uzly nebo „anonymous dropboxes“ pro whistleblowery, interní komunikaci a utajení operací.
-
V rámci operací “DarkMirror” (interně pojmenované mise) byly odhaleny kanály, kde anonymní útočníci cílili na radikalizaci v konkrétních regionech, propojováno s oficiálními kyberakcemi.
3. Mechanismy: Jak to technicky funguje
a) Onion domény & skryté služby
Stát vytvoří .onion domény (skryté služby), které fungují jako centrály dezinformačních operací.
Výhody:
-
anonymní hostování,
-
odolnost vůči cenzuře,
-
obtížné vystopovat provozovatele.
b) Botnet a anonymní síť jako distribuční rozhraní
Botnety (často kompromitované zařízení) stáhnou obsah z darknetu a propagují ho dále v clearnetu, čímž skrývají primární zdroj.
c) Kryptoměny a anonymní platby
Platby za propagaci, nákup účtů, pronájem infrastruktury často probíhají v kryptoměnách, anonymně, offline.
d) Výstupní uzly jako maskovací pomůcky
Využití Tor výstupních relé skrze infiltrované nebo vlastněné servery, které maskují původ komunikace.
4. Rizika a výzvy pro společnost
-
Oslabení veřejného diskurzu — lidé nevěří oficiálním médiím, protože ani oficiální média netuší, co je pravda.
-
„Kopec názorů“ – přesyt informacemi bez možnosti rozlišit původ.
-
Zneužití anonymity pro autoritářské účely, když stát začne kontrolovat i anonymní anonymitu.
-
Rozšíření digitálního chaosu: v krizích (epidemie, válka) se dezinformací snadno využívají k panice.
5. Doporučení pro ochranu a vzdor
-
Mezinárodní dohody k regulaci anonymních operací.
-
Technické audity anonymních sítí – veřejné mapování provozu a detekce operací.
-
Škola mediální gramotnosti a rozpoznávání manipulace – zejména u mladších generací.
-
Vytváření legitimních anonymních kanálů pro novináře a whistleblowery, ale s externím dohledem.
-
Veřejná transparentnost státních kyberoperací a jejich účelů.