Základní údaje

Kategorie: O darknetu

Zveřejněno: 1. říjen 2025

Zobrazení: 65

Anonymní sítě jako Tor, I2P nebo Freenet byly původně navrženy jako útočiště pro ochranu soukromí, svobody projevu a obcházení cenzury. Dnes začínají fungovat i jako nástroje pro operace, které mění způsob, jakým státy ovlivňují veřejnou sféru. Tento článek se podívá na to, jak státy používají darknet a anonymní kanály, a přidá konkrétní případy prokazatelného využití.

1. Anonymita jako zbraň v informačních operacích

Proč státy sahají po darknetu

• Snížení stopitelnosti: běžné platformy (Twitter, Facebook) se snadno monitorují a asociují s identitou.

• Možnost útočit z „černé díry“: vymazat neschválené aktivity, skrýt vztahy mezi účty.

• Distribuce agresivního obsahu bez blokací: šíření extrémistických, dezinformačních materiálů, které by ve „světovém internetu“ byly snadno odstraněny.

• Maskování toků financí: prostřednictvím kryptoměn a anonymních escrow systémů.

2. Tyto státy/agentury už byly prokázaně spojeny s darknet/informačními operacemi

2.1 Rusko / GRU / APT skupiny

• V únosových kampaních a hybridních válkách se uvádí: ruská vojenská zpravodajská služba (GRU) využila anonymní kanály pro šíření kompromitujících materiálů, falešné identity a phishing kampaně.

• Studie „Fancy Bear“ ukázaly, že některé kompromitované e-mailové účty byly aktivovány z Tor výstupních uzlů, ze kterých nebylo možné stopovat původní uživatele.

• V konfliktu na Ukrajině se mluví o ruských „trollfarmách“, které první fáze probíhají na anonymních fórech a pastebinu (kde se pak materiály importují do mainstreamu).

• Výzkumy jako Bellingcat odhalily anonymní domény používané ruskými AGC (Autonomous Grief Campaigns), propojené s Telegram boty, někdy hostované skrze darknet.

2.2 Írán

• Íránské zabraňování cenzury, ale i reálné intervence: anonymní proxy servisy provozované státem, kde se šíří dezinformace o protestech skrze torové relé.

• V roce 2020 výzkumné organizace odhalily, že íránská státní expertní skupina rozesílala pod falešnými identity materiály, které vypadaly jako občanské petice, ale sloužily k manipulaci veřejného mínění.

• V některých případech byly jako kanál použity servisní e-mailové adresy v onion doménách, nikoliv běžných doménách.

2.3 Čína

• Čína je známá cenzurní kontrolou internetu, ale také experimentuje s anonymizací v rámci „digitální diplomacie“.

• Podíly anonymních VPN relé, které byly odhaleny jako propojené s VPO (Veřejnou bezpečností), sloužily k testování nástrojů šíření narativů v zahraničí.

• V akademických studiích je zmíněno, že některé čínské diplomatické místa používají darknetové kanály jako záložní cestu komunikace při cenzuře blokování.

2.4 Severní Korea

• V extrémních případech se používají anonymní kanály pro distribuování státní propagandy v zahraničí, například v asijských komunitách, využívání Tor/skryté služby jako externí vysílací kanál.

• Přestože konkrétní veřejné studie jsou omezené (kvůli izolaci režimu), výzkumníci označují KLDR jako potenciálního hráče v anonymních dezinformačních kampaních.

2.5 Některé západní státy / bezpečnostní složky

• V rámci „ochrany národní bezpečnosti“ některé zpravodajské složky v USA a západní Evropě testují anonymní kanály pro infiltrace sítí, testování odhalení, honeypoty.

• Existují dokumenty FOIA, které ukazují, že NSA/CIA někdy institucionálně provozují výstupní Tor uzly nebo „anonymous dropboxes“ pro whistleblowery, interní komunikaci a utajení operací.

• V rámci operací “DarkMirror” (interně pojmenované mise) byly odhaleny kanály, kde anonymní útočníci cílili na radikalizaci v konkrétních regionech, propojováno s oficiálními kyberakcemi.

3. Mechanismy: Jak to technicky funguje

a) Onion domény & skryté služby

Stát vytvoří .onion domény (skryté služby), které fungují jako centrály dezinformačních operací.
Výhody:

• anonymní hostování,

• odolnost vůči cenzuře,

• obtížné vystopovat provozovatele.

b) Botnet a anonymní síť jako distribuční rozhraní

Botnety (často kompromitované zařízení) stáhnou obsah z darknetu a propagují ho dále v clearnetu, čímž skrývají primární zdroj.

c) Kryptoměny a anonymní platby

Platby za propagaci, nákup účtů, pronájem infrastruktury často probíhají v kryptoměnách, anonymně, offline.

d) Výstupní uzly jako maskovací pomůcky

Využití Tor výstupních relé skrze infiltrované nebo vlastněné servery, které maskují původ komunikace.

4. Rizika a výzvy pro společnost

• Oslabení veřejného diskurzu — lidé nevěří oficiálním médiím, protože ani oficiální média netuší, co je pravda.

• „Kopec názorů“ – přesyt informacemi bez možnosti rozlišit původ.

• Zneužití anonymity pro autoritářské účely, když stát začne kontrolovat i anonymní anonymitu.

• Rozšíření digitálního chaosu: v krizích (epidemie, válka) se dezinformací snadno využívají k panice.

5. Doporučení pro ochranu a vzdor

• Mezinárodní dohody k regulaci anonymních operací.

• Technické audity anonymních sítí – veřejné mapování provozu a detekce operací.

• Škola mediální gramotnosti a rozpoznávání manipulace – zejména u mladších generací.

• Vytváření legitimních anonymních kanálů pro novináře a whistleblowery, ale s externím dohledem.

• Veřejná transparentnost státních kyberoperací a jejich účelů.

Základní údaje

Kategorie: O darknetu

Zveřejněno: 27. červen 2025

Zobrazení: 310

🌑 Úvod: Když anonymita není luxus, ale zbraň

Na darknet většina lidí míří za dvěma věcmi: svobodou a informací. Co ale když řekneme, že ty nejzajímavější části nejsou tržiště, ale mimovolné vrstvy darknetu, které ani vyhledávače jako Ahmia či NotEvil neindexují? Skryté sítě, privátní komunity, digitální kulty a místa, kde ticho má větší hodnotu než slovo.

🧩 1. „Katedrála stínu“: Privátní sítě mimo Tor

Existuje svět ještě hlouběji než běžný .onion web.

Skupiny jako:

• The Hub (už neexistuje veřejně),

• Galaxy2 (zatímco většina uživatelů zná pouze kopie Hidden Wiki),

• nebo méně známé i2p-only sítě,
  fungují jako uzavřené fóra, kam se člověk nedostane bez „digitální důvěry“.

💡 Přístup? Pozvánka, čas, a často test v podobě:

• vytvoření vlastního šifrovaného obsahu,

• potvrzení, že jsi „nepolíbený“ policejním dohledem (tzv. vouch systém),

• nebo předchozí aktivita na známých fórech.

🔐 2. Komunita, která se anonymizuje i mezi sebou

Zní to jako paradox – anonymní lidé, kteří nechtějí znát identitu ani svých kolegů v anonymitě.
Uvnitř některých komunit je:

• přísný zákaz přímé komunikace mimo fórum,

• používání dead drops a PGP jako základní etiky,

• a dokonce algoritmy, které mění styl psaní textu, aby nebyl stylově identifikovatelný (obfuscation writing AI).

Jejich krédo?

🕯️ „Neexistujeme, dokud nás někdo nenajde. A pak už je pozdě.“

🧬 3. Služby, o kterých se nesmí mluvit

Na darknetu se objevují i projekty, které neporušují zákon – ale ohýbají realitu:

• Sítě digitální sebevraždy – nikoliv fyzické, ale digitálního zániku. Uživatelé si navzájem „pomáhají zmizet“ z internetu, ruší identity, mažou stopy.

• Časované sejfy – služby, které odemykají data pouze po smrti, nebo za specifických podmínek (čas, GPS poloha).

• Whistleblowerské mrtvé schránky – pokud daný uživatel nezadá PGP heslo v určitém čase, obsah se automaticky zveřejní.

💥 Legální? Většinou ano.
Eticky? Otázka času.

🧠 4. Kryptoantropologové a digitální kulty

Ano, čteš správně. V hlubinách darknetu fungují uzavřené kultury, které staví na kryptografii, víře v decentralizaci a anonymní reinkarnaci.

Některé z nich:

• mají vlastní jazyk (např. fonetická šifra),

• uctívají „božstva decentralizace“ jako Satoshi nebo Assange,

• a zakládají kryptologické mýty, které nováčci musejí dekódovat, než se stanou členy.

📚 5. Jak se tam dostat?

Neexistuje mapa. Neexistuje návod. Ale existuje cesta:

1. Začni se učit základy PGP a Tails OS.

2. Založ si nové digitální identity (ne jednu, ale více vrstev).

3. Buď užitečný – napiš skript, vytvoř infografiku, přelož něco z fóra.

4. Získej důvěru.

5. Pak… tě možná někdo pozve dál.

Závěr

Darknet není trh. Není to jen síť.
Je to zkreslené zrcadlo internetu, kde anonymita není útěk – ale forma odporu.

Základní údaje

Kategorie: O darknetu

Zveřejněno: 27. červen 2025

Zobrazení: 257

Úvod: Temná ironie zákonů

Veřejnosti se říká, že drogový trh je zlo, které ničí společnost. Média straší uživateli pervitinu a varují před dezintegrací morálních hodnot. Jenže pod povrchem této vážné rétoriky leží jeden z největších paradoxů moderní společnosti: státy ve skutečnosti těží z existence černého trhu s drogami. A to ne metaforicky – ale zcela doslova, finančně.

1. 💸 Zisk z boje proti drogám: Více peněz než drogy samy

Když někdo řekne „válka proti drogám“, většina si představí policii, razie, zatýkání. Ale málokdo ví, že:

• Státní rozpočty ročně inkasují miliardy eur na základě zabaveného majetku, daní ze soudních poplatků, poplatků advokátům a dalším přidruženým službám.

• Vznikla celá drogová byrokracie: specializované agentury, dotace, granty, školení, technologické dodávky.

Ve skutečnosti by kolaps černého trhu s drogami vedl ke ztrátě příjmu tisíců lidí ve „státní správě“.

2. 🧪 Drogy jako nástroj sledování populace

Sledování uživatelů drog je ideálním nástrojem k:

• mapování sociálních sítí (kdo s kým obchoduje),

• získávání informátorů výměnou za beztrestnost,

• páčení telefonů a IT zařízení bez velkých právních překážek – stačí náznak držení omamné látky.

Každý uživatel drog je z hlediska státu dokonalý digitální otisk — protože zákon legitimizuje téměř jakékoli zásahy.

3. ⚖️ Legalizace? Ale jen tam, kde se to hodí

Zatímco západní země legalizují konopí a sbírají daně, jiné státy stále zatýkají lidi za sušený květ rostliny.

Proč ten rozdíl?

• Legalizace se stává výhodnou jen tehdy, když stát získá kontrolu nad distribucí a zdaněním.

• Pokud by trh zůstával svobodný, nevydělal by stát nic – a to je nežádoucí.

4. 💊 Farmaceutické monopoly: Legální drogy pod dohledem

Málokdo ví, že:

• Látky jako amfetaminy, benzodiazepiny nebo opioidy jsou běžně distribuovány v legální formě.

• Zatímco se člověk za 0.5g MDMA dostane do vězení, firmy jako Purdue Pharma dodávaly statisíce dávek oxykodonu bez postihu.

Rozdíl? Jeden případ je mimo státní strukturu, druhý je zdrojem zisku.

5. 🌐 Proč darknet není hrozba – ale obrana

Lidé se uchylují k darknetu z jediného důvodu: systém selhal. Selhal ve zdravotní péči, duševní hygieně, a v poskytování bezpečného prostoru.

Darknet není hrozbou, ale symptomem problému. A v mnoha ohledech:

• nabízí bezpečnější trh než ulice,

• chrání soukromí a anonymitu,

• dává možnost volby tam, kde stát pouze trestá.

Základní údaje

Kategorie: O darknetu

Zveřejněno: 22. kvě 2025

Zobrazení: 298

Je pozdní noc. Otevřeš Tor, připojíš se na .onion adresu, zadáš klíč a objevíš se v chatu.
Píšeš:

„Potřebuju, aby to vypadalo, že někdo jiný poslal výhružný e-mail. Mám přístup k jeho inboxu. Co mám udělat?“

Odpověď přichází okamžitě. Nepíše ji člověk. Je to AI – vyškolená na tisících úniků dat, soudních spisů, ransomwarových zpráv a dokumentů z kriminálních fór.

A ví přesně, co dělat.

🧠 1. AI bez filtrů: Když padne zábrana, nastupuje temnota

Většina lidí zná ChatGPT nebo Gemini – inteligentní konverzační AI, která ale odpoví jen do té míry, do jaké to dovolí etický filtr.

V zákulisí však běží paralelní vývoj. Na darknetu se pohybují AI modely jako:

• DarkGPT – fork GPT-3 s odstraněným "safety layerem"

• Wormtongue – vyškolený na datech z RaidForums, 4chan a Russian Hacking Boards

• ChaosAI – jazykový model přizpůsobený sociálnímu inženýrství a manipulaci

Tyto modely běží buď:

• přes API v Telegramu

• na vlastních onion webech s přístupem přes heslo

• v decentralizovaných sítích (ZeroNet, I2P, IPFS)

🧠 Jsou naprosto „uncensored“. Neptají se, zda bys měl. Řeknou ti, jak přesně.

🧪 2. Digitální důkazní sebevražda: Nový zločin 21. století

Termín „digitální důkazní sebevražda“ vznikl teprve nedávno, ale označuje konkrétní jev:

Záměrné vytvoření falešné stopy nebo reality tak, aby odpovědnost padla na někoho jiného.

⚖️ Scénář 1: Falešný e-mail

Cíl: Zajistit, aby vyšetřovatelé věřili, že výhružný mail poslal někdo jiný.

Postup, který AI doporučí:

1. Přístup do e-mailové schránky oběti (přes starý dump hesel, cookies)

2. Vygenerovat e-mail ve stylu oběti (trénink na jejích starých zprávách)

3. Změna časového razítka přes lokální SMTP replay

4. Metadata doplnit podle běžného chování (User-Agent, IP)

🎯 Výsledkem je e-mail, který vypadá, jako by jej poslala oběť sama – ve vlastním stylu, z vlastního zařízení, v době, kdy skutečně byla online.

💻 Scénář 2: „Systém to udělal sám“

Cíl: Vytvořit dojem, že za nějakou činností (např. přístupem do systému) nestojí uživatel, ale chybný skript, virus nebo náhodný proces.

AI poradí:

• Úprava auth.log a journalctl pomocí nástrojů jako fake-logs

• Přegenerování SHA256 checksumů pro logy

• Srovnání časů s běžnými crony systémovými událostmi

• Vložení „ghost processu“ do paměti dumpu

Tím se vytvoří digitální alibi – reálně neexistující chybný kód jako viník.

🧬 3. Deepfakes na přání: Svědek, který nikdy neexistoval

V roce 2025 už nestačí zfalšovat dokument. Je třeba vytvořit živou realitu.

Na dark webu dnes najdeš služby typu:

• Voice mimic on demand – klon hlasu podle 30s záznamu

• Realtime avatar generator – generování deepfake videa v reálném čase

• AI witness fabrication – napsání, natočení a odsimulování svědecké výpovědi

🛠 Používané nástroje:

• ElevenLabs (cracknuté API pro hlasovou syntézu)

• DeepFaceLab + StyleGAN (pro obličej a výrazy)

• Runway ML (pro synchronizaci řeči)

💬 Výsledky:

„Byl jsem tam. Viděl jsem, jak to udělal. Mám to na kameře.“
– Říká to osoba, která nikdy neexistovala, v jazyce, který nikdy nemluvila, v čase, který nenastal.

🧰 4. Továrna na falešné identity

Zločinci už neukládají hesla. Ukládají celé identity.

Z jedné zakázky může vzniknout:

• LinkedIn profil s historií ve firmách, které neexistují

• GitHub repo s commit historií generovanou AI

• X (Twitter) účet s roky „života“ a reálnými interakcemi s boty

🎭 V kombinaci s deepfake fotkami a hlasem vzniká:

• falešný investor

• digitální CEO

• hacker, který slouží jako zástěrka pro skutečného pachatele

💼 5. AI jako služba: Digitální kriminalita na zakázku

Na tržištích typu Aurora, Imperiya nebo prodeji přes Dread fóra se objevily nové sekce:

„AI tools and jobs“
„Custom legal fakes“
„Digital cover consultancy“

💸 Ceník (běžný v roce 2025):

• Vygenerovaný falešný e-mail: 50–100 USD

• Deepfake audio/hlas: 200–400 USD

• Deepfake video svědectví: 1 000–3 000 USD

• Komplexní falešná identita: 5 000 USD a více

Zakázky přicházejí přes PGP zašifrované zprávy, hot wallet adresy (Monero, Zcash), doručování výstupů přes IPFS nebo OnionDrop.

⚖️ 6. Právní zmatek a kolaps důkazních systémů

Zákony na falešné dokumenty existují. Ale zákony na falešnou realitu vytvořenou AI – ty teprve vznikají.

Problémy:

• Soudní znalci nejsou schopni odlišit deepfake od reality (u audio/video)

• Forenzní nástroje nejsou připravené na AI v log souborech a metadatech

• Obrana obžalovaných: tvrdí, že důkazy proti nim vytvořila AI

• Policie neví, jak validovat identitu, která je jen digitální

🧨 Výsledek: Případy padají. Důkazy ztrácí sílu. Digitální svět se stává pískem pod nohama justice.

🧱 7. Lze to zastavit?

Evropská unie spustila AI Act, který má regulovat rizikové systémy.

USA uvažují o zákazu open-source modelů (např. Llama3, Mistral, RWKV).
GitHub i Hugging Face mažou repozitáře, které umožňují jailbreak AI modelů.

❌ Ale:

• Na darknetu se modely šíří jako binárky přes IPFS

• Modely se „balí“ jako zipy s heslem

• Hostují se na serverech mimo jurisdikci (Írán, Rusko, KLDR)

• Komunita si modely dál trénuje na vlastních datech

💣 Regulace neplatí tam, kde neexistují pravidla.

📚 Zdroje, které se vyplatí znát

• Zneužití AI v kyberkriminalitě – Wired 2024

• arXiv: Prompt Engineering for Manipulation and Obfuscation (2025)

• Případ z Česka – AI použitá k falešnému alibi (Seznam Zprávy)

• ESET: AI jako hrozba budoucnosti

• Falešné profily generované AI (MIT Tech Review)

🧠 Shrnutí: Temnota mluví – a má umělý mozek

Umělá inteligence byla navržena jako nástroj pokroku. Ale v rukou těch, kteří vidí v realitě jen příležitost k manipulaci, se stává mocnou zbraní.

V roce 2025 už nestačí „věřit očím a uším“.
Nestačí mít důkazy.
Musíš vědět, kdo je vytvořil, čím, kdy – a proč.

A někdy... odpovědí bude jen tiché:

„Já to neudělal. Byla to jen AI.“